Jedenáct nejvzdělanějších ze sta padesáti tisíc

V Událostech České televize 15. 5. 2026 byl mj. šot o výsledcích přijímacích zkoušek na střední školy.

Viz https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/226411000100515/

Účastnilo se cca 156 000 žáků, uspělo něco přes osmdesát procent, tj. zaokrouhleně 128 000 žáků.

Obvykle se informace o školství zabývají žáky a studenty z dolního konce spektra – těmi nejslabšími, těmi, co potřebují asistenty, těmi, jimž slouží inkluze, těmi, co se chudáčci nesmějí ani trochu stresovat atp. Někdy ti méně zdatní opravdu za to nemůžou, ale – ruku na srdce – mnozí z nich prostě nejsou ochotni zapomenout na zábavu, ukáznit se – a intenzivně dřít a intenzivně se odříkat.

Konečně však v Událostech věnovali zaslouženou pozornost i hornímu konci spektra. Tedy těm, kteří získali v testech nejvyšší možný počet bodů. Ve známkování z mých mladých let by to tedy byla jednička s hvězdičkou, dvakrát podtržená:

V češtině bylo bezchybných 211 uchazečů.

V matematice bylo bezchybných 158 uchazečů.

A průnik těchto dvou množin, tedy bezchybní v českém jazyce i v matematice zároveň, čítá 11 (slovy jedenáct) žáků.  To je sedm tisícin procenta, tedy sedm setin promile.

Nepochybuji, že časem těchto jedenáct bude mít nejspíše i studijní průměr 1.0 z celé střední školy a pak i z celé jakékoliv vysoké školy.

V celé žijící populaci bude takovýchto špičkových vzdělanců, takovýchto nejpoctivějších pracantů a nejukázněnějších dodržovačů pravidel kolem sedmi stovek.

Zkusíme pokračovat v podobných úvahách pomyslných přidáváním dalších přijímačkových zkušebních předmětů (dále zde budou spíše hrubé odhady – kdo se chce protrápit složitým přesným pravděpodobnostním propočtem, nebráním mu):

Přidáme pomyslně zkušební předmět fyziku. Počet bezchybných hypoteticky podobný jako u matematiky.

Vznikly by tři průniky:

Bezchybná čeština plus bezchybná matematika – cca 10 studentů (to je realita).

Bezchybná čeština plus bezchybná fyzika – také cca 10 studentů (hypoteticky).

Bezchybná matematika a plus bezchybná fyzika – také cca 10 studentů (hypoteticky). Zde asi více – považuje se, že obor fyzika je ze sedmdesáti procent matematika.

A průnik těchto tří průniků – bezchybný žák v češtině, matematice i fyzice? Mně hrubým odhadem vychází jedna čtvrtina žáka. Tedy jeden žák jednou za čtyři roky.

V celé žijící populaci čtyřicet lidí.

To jsou ve vzdělanosti opravdové, nefalšované, uctíváníhodné hvězdy.

Odvádějí špičkovou práci. Měly by mít obdobný společenský status jako hvězdy v jiných oborech, například ve sportu či kultuře: Emil Zátopek, Věra Čáslavská, Ivan Lendl, Josef Masopust, Jaromír Jágr, Jan Železný, bratři Pospíšilové, Karel Gott a Karel Svoboda, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Sigmund Freud, Jan Ámos Komenský, Karel Čapek, Antonín Holý, Prokop Diviš, Jan Werich, Vlasta Burian… a doplňte si opět podle svých vlastních preferencí.

To jsou všechno ti, kteří nejen byli naší domácí špičkou, ale po dlouhá období překonávali i mezinárodní konkurenci a stáli na špici světové. Ti, díky nimž má náš malý národ snad nejvíce právo na samostatnou existenci.

A přidejme myšlenkově rovnou do portfolia pomyslných přijímaček všechny předměty duševní, tedy všechny ty, kde není hlavní fyzický talent nebo umělecké nadání. Odečtěme tělocvik, hudební výchovu, výtvarnou výchovu, dílny a zahrady.

Zbývá deset předmětů.

Pět humanitních: Český jazyk a literatura, angličtina, další cizí jazyk, dějepis, občanská nauka.

Pět přírodovědných: Matematika, fyzika, chemie, zeměpis, přírodopis.

Kolik žáků by to dokázalo bez chybičky? Tipuji, že ani jeden za tisíc let historie. Člověk není stroj.

Ale s takovými  třemi, čtyřmi detailními chybičkami napříč desítkou zkušebních předmětů by to mohl být jeden jedinec, který se rodí jednou za sto let. Jeden jedinec z reálně žijící celé populace České republiky.

S pouhými dvěma chybičkami napříč desítkou zkušebních předmětů by to zvládl Jára Cimrman, ha!

Vraťme se však k reálnější pomyslné čtyřicítce nejvzdělanějších z pomyslného tria zkušebních předmětů JČ-M-F.

Takovíto jedinci by správně měli být v hierarchii státu na naprosté špici: Zastávat (spolu s těmi, kteří jsou těsně pod nimi s jednou, dvěma, třemi, pěti… chybičkami napříč třemi zkušebním předměty) funkce prezidenta, premiéra, šéfů obou komor parlamentu, ústavních soudců, nejvyšších prokurátorů, nejvyšších kontrolorů, guvernéra ČNB…