Jak co nejlépe používat Zlatou knihu komunikace

Mezi jejími majiteli jsou stále i nadšenci, kteří ji celou přečtou od začátku do konce…
To obdivuji, ale podotýkám, že v dnešní době takovýto přístup k populárně naučné knize je netypický.

Zlatá kniha komunikace (dále též ZKK) je all-in-one kniha k pravidelnému, často každodennímu nahlížení. Jak slovník, jako takový „komunikační google“. Vědění v ní obsažené nelze vygooglovat, takže zbývá mít ji po ruce. Při svém encyklopedickém charakteru je stále možné mít ji s sebou i v aktovce nebo kufříku v době před každou důležitou komunikační situací (od porady přes jakákoliv jednání, zkoušky, konkurzy, soudy, prezentace, vědomostní soutěže, hrozící konflikty, přesvědčovací hovory, stmelování týmu… až po požádání milované osoby o ruku, ha).

ZKK má hned na první straně obálky vpravo postupně pod sebou osmnáct nejdůležitějších komunikačních témat dnešního člověka. Od asertivity a motivování… přes prezentační a prodejní dovednosti, týmovou spolupráci, řešení konfliktů, odolávání řečnickým trikům… až po komunikaci fyzickou a psychovzorce.

 

Cílené vyhledání přesné informace v ZKK za minimum času

Uživatel si v případě potřeby najde příslušnou tématiku, otočí ZKK o devadesát stupňů pravým okrajem obálky k sobě – a ve stejné výškové úrovni jako je obdélníček s jeho tématikou má určitou pasáž stránek označenou barevně. Konkrétně modře. Na začátek toho modrého proužku zaryje mezi stránky nehet a knihu rozevře. Takto se bez hledání v obsahu přesně (plus minus několik málo stránek) trefí na úvod knižní pasáže se svou hledanou tématikou.

 

ZKK perfektně umožňuje jít pokaždé do takové myšlenkové hloubky, jakou její majitel právě potřebuje

Každá věcná tématika má tři úrovně myšlenkové hloubky, tři různé úrovně vnoření se do tématu.

Oddíl 1 – nejplytčí vnoření, je zhruba na jednu minutu čtení. Zde se tematika definuje a telegraficky uvádí, k čemu je užitečná. Uvádí výhody čtenáře, pokud se jí bude zabývat; a uvádí jeho možná komunikační rizika, pokud ji – z pohodlnosti nebo v návalu jiných povinností – zanedbá.

Oddíl 2 – středně hluboké vnoření, takzvaná „kuchařka“. Kdo chce na slušné řemeslné úrovni dané know-how prakticky ovládat, má tam bez nějakých diskusí a polemik uveden, že má dbát zaprvé, zadruhé, zatřetí… o to a to. Zpravidla do deseti minut pohodlného pečlivého čtení.

Oddíl 3 – hluboké vnoření do problematiky. Zpravidla nad 10 minut čtení. Tam už je například něco z historie daného know-how, tam jsou třeba srovnávány různé školy a názory různých expertů… Tam je akcentováno to, že komunikace není exaktní matematika a že zde neexistuje jedna jediná pravda a jeden jediný jednoznačný návod na stoprocentní úspěch. Pročtení třetí úrovně dává čtenáři profesorskou znalost tématiky.

 

Za minimum času maximum potřebného vědění – další pomůcky

K tomu slouží rejstříky. Zaneprázdněný uživatel ZKK většinou hledá svou pasáž podle rejstříků. Rejstřík jmenný (strana 259) jen ukazuje, že se autor inspiroval opravdu těmi nejchytřejšími předchůdci v historii svého oboru. Ale též lidmi veselými, humornými, aby vědění bylo hravě snadné k osvojení si.

Častěji používaný je věcný rejstřík (strana 260 a násl.). Jeho položkou je zpravidla jedno slovo nebo krátké sousloví. namátkou ze stovek položek: konflikt, koučování, blbec hodný, blbec zlý, nutná obrana, porady, strachy, pohody, zlaté pravidlo konfliktu, ryby a udice, pokažená gramodeska, protiúder, tempo řeči…

Asi nejužitečnější pro majitele ZKK je třetí rejstřík – rejstřík situací (strana 264 a násl.). Je vzácný, v českých naučných knihách jsem jej dosud nikde nenašel. Zatímco u předchozího věcného rejstříku je prvkem slovo nebo krátké sousloví, zde je to delší heslo, označující situaci. Je to podobné, jako když do googlu zadáte při vyhledávání úplnou otázku. Namátkou: co je poslední to se počítá, já ty fintičky dávno znám, jsou řečnické triky něčím nemravným?, dávná fotka ukáže pravdu, jak ještě využít kolísání pozornosti zkoušejícího, co blbec nikdy nepochopí, co je za typ Franta z vedlejší kanceláře, jak napsat CV nebo resumé pro světovou firmu, co měl pan X použít ke zvládnutí angličtiny, nerovné dovolávání se vzájemnosti, osm fází prezentace…

 

Seznam literatury není pro okrasu

Seznam literatury mých předchůdců je na stranách 271 – 273. Jistě znáte Paretovo pravidlo 80:20. V souladu s ním je ten seznam vytvářen. Jde o 140 knižních titulů z více než sedmi stovek, které jsem musel pro získání své kvalifikace pečlivě nastudovat správnými typy racionálního čtení (tedy tak, abych po přečtení věděl nejméně totéž, co autor, a pokud možno kreativně mnohem více). Čtenář ZKK tedy už nemusí pátrat, která z třeba deseti nabízejících se knih o asertivitě, managementu, týmové práci, komunikaci asistentky (a jiné a jiné) je ta nejčtivější a nejpřínosnější. Má ji v seznamu. Dvacet procent kvanta knih, osmdesát procent užitku.

 

Seznam autorových publikací

zabírá dvě strany – 276 a 277. Jde o moje papírové knihy a filmografii. Chybí tam přehled asi padesáti e-knih, audioknih a videoknih, ale jejich témata jsou drtivou většinou shodná s tématy klasických knih. Je to svědectví, že váš autor a rádce není žádný zajíc. Je to vodítko pro personalisty a vzdělávače vašich firem a institucí, aby při výběru lektorů do svého vzdělávání nedávali přednost těm, kteří jich mají na kontě méně nebo jejich knihy jsou menšími bestsellery nebo vyšly později. Aby vám nepředhazovali k flipchartu ojetou fabii, když můžete mít – třeba někdy i za stejné peníze – zánovní mercedes.

Nejlepší nakonec: Že díky psychovzorcům neboli multimetodám kniha obsahuje vlastně všechny metody v komunikačním vědění a umění (i ty, co budou objeveny v budoucnu), vše podstatné i z budoucích knih na komunikační téma, o tom už bylo publikováno tolik nezávislých svědectví, že to připomínám jen pro pořádek.

Přeji vám stále větší úspěchy se Zlatou knihou komunikace!