Čím se liší seriózní věda od nahodilého shluku dojmů?

Čím se liší seriózní věda od nahodilého shluku dojmů?

Věda je systém, má svou klasifikační soustavu a položky a způsob zařazování těchto položek do tohoto systému.

Příklady:

Biologie:

Shluk nahodilých dojmů: někdo pozoruje, zkoumá, chová pěstuje nějaké jednotlivé rostliny či zvířátka

Věda: Existují dvě hlavní říše (živočišná říše, rostlinná říše), a v každé je hierarchický systém kmen – třída – řád – čeleď- rod – druh. Každá rostlina, každý živočich tam někam přesně patří, žádný nemůže stát mimo systém. Příklad – kachna divoká: říše – živočichové, třída – strunatci (obratlovci), řád – vrubozobí, čeleď – kachnovití, rod – kachna, druh – kachna divoká.

 

Chemie:

Shluk nahodilých dojmů: někdo pozoruje a zkoumá chemické látky a člení si je amatérsky pro sebe podle barev, povrchu, skupenství a dalších jednotlivostí (láme se – ohýbá se, hoří – nehoří, smrdí – nesmrdí, lehká – těžká, tvrdá – měkká atp.)

Věda: Mendělejevova periodická soustava prvků: Například vodík: atomové číslo = 1, hmotové číslo = 1; deuterium: atomové číslo = 1 (tj. izotop vodíku), hmotové číslo = 2, železo: atomové číslo = 26, hmotové číslo = cca 56. Vše je odvozeno hlavně od počtu protonů a neutronů v jádře atomu daného prvku. Žádný prvek, žádná sloučenina, žádná částice hmoty nemůže stát mimo tuto soustavu.

 

Historie:

Shluk nahodilých dojmů: nějaká dávná válka, román z doby starého Říma, nějaká jednotlivá bitva druhé světové války, Velká francouzská revoluce, Zlatá bula sicilská atp.

Věda: Prahory – starohory – prvohory – druhohory –  třetihory – čtvrtohory. A v rámci prvohor dále: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon. perm. A v rámci druhohor dále: Trias, jura, křída. A v našem čtvrtohorním období: pravěk, doby kamenné starší, střední, mladší a pozdní, doba bronzová, doba železná. A historicky nedávno: starověk – středověk- novověk – moderní doba. Nic z toho, co se na zemi a v lidském rodu historicky událo, nemůže být mimo tyto časové periody, mimo tyto pojmy. Tedy opět – systém!

 

Fyzika:

Shluk nahodilých dojmů: nahodilé pokusy s elektřinou, s mechanickými nástroji, se zvukem, s lupou nebo brýlemi, s tlakem vzduchu či vody…

Věda: Podvědy jako kinematika, mechanika, termika, akustika, optika, elektřina a magnetismus, atomová fyzika, relativistická fyzika molekulová fyzika, statistická fyzika,astrofyzika… opět jde o systém; každý fyzikálně jev po některý z těchto podoborů patří, žádný nemůže stát mimo ně.

 

Psychologie:

Shluk nahodilých dojmů: Sledujeme nějaký film o mezilidských vztazích, detektivku, drama, řešíme konkrétní jednotlivý manželský spor, povídáme si o jedné konkrétní zamilovanosti nebo rozchodu…

Věda:  Biologická psychologie, klinická psychologie, obecná psychologie, psychologie osobnosti, psychologie práce, sociální psychologie, psychologie výchovy, pedagogická psychologie, vývojová psychologie, matrimoniologie…

 

 

Dalo by se ještě pokračovat. Cílem tohoto textu je však ukázat rozdíl „shluku nahodilých dojmů“ a vědy“ v oblasti beneopedie, dříve v oblasti technik duševní práce.

 

Beneopedie:

Shluk nahodilých dojmů: Různé knihy, často provenience USA, z oblasti manažerských komunikačních technik, zvládání konfliktu, skoncování s prokrastinaci, vedení porad, asertivity, motivování, leadershipu, dosahování úspěchu v podnikání apod. Nahodilé názvosloví jako „soft skills“, „transferable skills“, „personal development“ (česky měkké dovednosti, přenositelné dovednosti, osobní rozvoj). Vše v předgrubrovské éře do roku 1984 a do Gruberovy vědecké práce Techniky duševní práce jako složka dovednosti samostatně studovat, kterou ohájil před univerzitní zkušební komisí filozofické fakulty Univerzity Palackého Olomouc v září 1984.

 

Věda: Klasifikačním systémem je koloběh informací v životě člověka. Má tři fáze: příjem – uchování a zpracování – výdej. Položkami jsou jednotlivé techniky duševní práce, které jdou do klasifikačního systému zařadit obdobně jako třeba výše kachna divoká nebo vodík či železo.

Typický příjem informací: racionální čtení, příjem mimoslovního sdělování, inteligentní vnímání obecně.

Typické uchování informací: Paměťové dovednosti, vedení diářových záznamů s termínovaností, prioritami apod.

Typické zpracování informací: Správné logické myšlení, kreativita.

Typický výdej informací: Prezentační dovednosti, formální i obsahová rétorika.

Typický příklad smíšení všech tří fází: Vyjednávání, zvládání řečnických triků, emotion management,  osobní informační systém neboli time management – tam všude se kombinuje a v krátkých úsecích střídá příjem, zpracování, uchování i výdej informací; to či ono může v určitých fázích převládat.

Vědecké názvosloví: Široce se rozšířil a proslavil se Gruberův pojem „techniky duševní práce“, který ovšem neodpovídal zvyklostem tvorby názvů věd. Gruber to opravil novým názvem beneopedie, uvedeným ve známost průkopnickým dílem Time management, 3. vydání, vydal Management Press Praha 2009, na trh uvedl křtem doc. ing. Jiří Schwarz, CSc., tehdy děkan Národohospodářské fakulty VŠE Praha a člen NERV (Národní ekonomická rada vlády České republiky).

Definice této vědy: Beneopedie je věda, jak se dobře vzdělávat, úspěšně pracovat a spokojeně žít.

Předmět této vědy: Duševní práce, čili cílevědomá činnost v psychické oblasti.

Metodika: Multimetody neboli psychovzorce. Zde se objevuje další znak, který odlišuje vědu od shluku – a tím je matematický aparát. Závislosti veličin neplatí tak striktně stoprocentně jako v čisté matematice, ale zde opět přichází ke slovu další exaktní disciplína – teorie pravděpodobnosti a statistiky.

Položky této vědy: Jednotlivé techniky, pojaté didakticky, tedy výukově, výcvikově: Jak racionálně číst, jak vést diářový systém, jak dobře mluvit, jak dobře psát, jak dobře číst mimoslovní sdělování, jak dobře aktivně používat mimoslovní sdělování, jak zvládnout prokrastinaci, jak dosahovat životních cílů obecně, jak efektivně studovat (zejména cizí jazyky), jak hospodařit s časem, jak zvládat negativní emoce, jak dobře komunikovat ve věcných situacích.

Podvědy: Cogitopedie, perceptopedie, expresopedie, temporopedie, lingvopedie, motivopedie, konfliktopedie, rétoropedie, fokusopedie a desítky dalších.(Viz kniha Time management zmíněná výše plus její čtvrté vydání publikované ve společnosti Albartos Media roku 2017.)

Balíky praktického know-how, odpovídající těmto podvědám:Thinking management, perception management,expression management, language management,motivation management, conflict management, rhetorics management, cocentration management a jiné managementy.

 

Název beneopedie, popř. i název „techniky duševní práce“ je výstižnější, přesnější než třeba „soft skills“ nebo „personal development“. To, co se v anglicky hovořícím zahraničí rozumí pod pojmem soft skills, nezahrnuje oblast dovedností ve sportu, kultuře, zábavě, ale pouze v „čisté“ práci, v „čistém“ podnikání – tedy v jejich užším slova smyslu. (Poznámka: Umění, sport, zábava, volnočasové aktivity – tyto oblasti jistě též mohou být pro část lidí tvrdou cílevědomou prací a podnikáním, avšak toto není jejich primární znak.

Pojmy „soft skills“ nebo „personal development“ tedy nedávají jasně najevo ten fakt, že nezahrnují sport, umění, zábavu. Kdežto pojem „techniky duševní práce“ (= nově beneopedie, se svou definicí) to najevo dává. Je tedy přesnější, výstižnější, beneopedie pak seriozně vědecká.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *