Rozdíly, já bych řekl výhody Gruberovy české školy jsou všude tam, kde do hry vstupují psychovzorce®. Tj. přenesení síly matematických vzorců do psychologie.
Psychovzorce jsou snadno použitelným výsledkem složité a náročné Gruberovy farmulti® metody. Způsob myšlení farmulti metodou zvládne ten expert, který je vysoce vzdělán v řadě odborných disciplin navzájem i značně vzdálených. Který je schopen ve své hlavě ve zlomku sekundy přejít z myšlení velmi lingvistického a filologického třeba do matematicko-fyzikálního, do psychologického, do ekonomického a zpět. Nebo – myslet kombinací obojího myšlení najednou.
David Gruber umí podle nezávislých zdrojů a certifikátů i podle mne už desítky let kombinovat myšlení odborníka z pedagogiky, psychologie, neurofyziologie (tedy části medicíny), ekonomie, lingvistiky (filologie, jazykovědy, humanitní poezie a prózy či žurnalistiky), informatiky (kybernetiky), matematiky a statistiky, fyziky, historie, geografie (multikulturálních rozdílů). To je těžko napodobitelné, tomu se dá obtížně konkurovat.

Jak k této schopnosti Davida Grubera došlo, jak vznikla, když můžete mít pocit, že na takové know-how je třeba vystudovat aspoň sedm vysokých škol a být MUDr. PhDr. RNDr. JUDr. Ing. Mgr…?
David Gruber prostě od první třídy základní školy studoval neobvykle poctivě. Bral studium tak, že absolvent určitého ročníku, určité školy musí z toho, co se tam probíralo, vědět všechno a mnoho let, v ideálním případě po celý život. Bral to tak, že se nelze pouze naučit na zkoušení či písemku a druhý týden v učení polevit s tím, že „teď už zkoušený nebudu, teď už písemka nebude“. To viděl jako neférové, nepoctivé…
Předpokládejme, že standardní graduovaný vysokoškolák v oboru například biologie toho ví a umí desetkrát více než standardní středoškolák, který má na střední škole biologii třikrát týdně jednu hodinu. (A s odstupem let i ten vysokoškolák leccos pozapomene.) No a David znal už bezprostředně po absolvování gymnázia z biologie desetinásobek toho, co jeho standardní spolužák! Ba, znal takový desetinásobek průměru z každého předmětu, který se na gymnáziu vyučoval. David míval na základní i střední škole ještě i vyšší cíle než mít v každém předmětu čistou jedničku, znát pokud možno všechno a znát to co nejdéle i po zkouškách: Míval za cíl všechno to, co se v hodinách probere, znát aspoň tak dobře jako jeho učitel z daného předmětu…na škole základní, střední, vysoké…
To byl osmnáctiletý vzdělanostní trénink natolik náročný, jako třeba Zátopkův trénink běhu nebo Jágrův trénink hokeje – a výsledky toho Davidova náročného tréninku přinášejí jeho žákům obdobné potěšení a hrdost (plus nemalý užitek) jako výkony a výsledky sportovních es…
Brzy po promoci David Gruber s trochou překvapení zjistil, že je schopen držet krok se standardními vysokoškolsky vzdělanými odborníky v řadě různých oborů… Mohl pak hladce přecházet ve své hlavě ze stylu myšlení matematického do humanitního, z ekonomického do filologického, z psychologického do neurofyziologického a dalších… Mohla se zrodit farmulti metoda a psychovzorce. Tedy obdobný převrat v nabývání znalostí a v komunikaci (psychologicky), jako způsobily počítače, mobily a internet v nabývání znalostí a v komunikaci (technicky).
Jaký je tedy rozdíl v kvalifikaci mezi znalcem psychovzorců (tedy Gruberovým absolventem) a běžným odborníkem? Asi jako rozdíl v kvalitě přísunu informací mezi člověkem s mobilem a internetem a člověkem s informační technikou padesátých let dvacátého století. Ideální pro kariéru je pak mít ve výzbroji obojí – i moderní převratnou informační a komunikační techniku, i moderní a převratnou informační a komunikační psychologii – tedy psychovzorce®.

PhDr. Vladimír Čermák
jednatel společnosti

DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Plzeň, s.r.o.